|
OBECNÍ
PEČETĚ A ZNAK
Nárůst úřední
agendy vesnických rychtářů, potřeba právního zastoupení celé
vsi i jednotlivých obyvatel stály u vzniku obecních pečetidel,
jejichž počet začíná od 16. století zvolna narůstat. V 1.
polovině 18. století již měla ve Slezsku svůj vlastní pečetní
typář téměř každá ves. Vedle legendy s jejím názvem
pravidelně nesl také zobrazení určité symboliky, reflektující
pojmenování nebo zeměpisnou polohu obce, zaměstnání či náboženské
cítění jejích obyvatel. Platí to i o Holčovicích a okolní vsích,
které dnes tvoří jejich místní části. Pro většinu z nich
je charakteristická existence dvou souběžně užívaných pečetních
typářů - obecního a rychtářského.
Nejstarší známá pečeť Holčovic pochází z počátku 18.
století a je na ní zobrazen doprava kráčející beránek Boží držící
v pozvednuté přední levé noze korouhev. Na rychtářském
pečetidle z roku 1753 je vyryta figura ptáka (čápa?) stojícího
na vršku a po obvodu pečetě legenda: „HILERS + DORFFER + GERICHTS +
SIGEL“. Oba typáře byly ve 2. polovině 18. století vyměněny za
nové, které však převzaly původní symboliku.
Také Hejnov měl již od počátku 18. století dvě pečetidla. Obecní
bylo používáno po celé další století a neslo vyobrazení na trávníku
stojícího kohouta, reprezentujícího tzv. mluvící znamení, odvozené
od jedné z variant německého názvu obce (Hanndorf, Hahn =
kohout), a legendu „S . DER GEMEIN . IN. HAN . DORF“. Stejně stará
rychtářská pečeť svou symbolikou – postavou Spravedlnosti s mečem
v pravé ruce a miskovými vážkami v levé - vyjadřovala rychtářovu
soudní pravomoc. Na přelomu 18. a 19. století byla sice nahrazena novým
typářem, avšak se stejným znamením.
Velmi zajímavý pramen máme k dispozici pro Spálené, které mělo
svou vlastní pečeť také od počátku 18. století. Vedle běžných
otisků v archivním materiálu s legendou „DER GEMEIN KVTTELBERG
IHR INSIGEL“ se totiž dochovala i kresba zdejší obecní pečeti z roku
1728 v pozemkové knize. Typické nástroje dřevařů – poříz,
dvouruční pila a dvě zkřížené sekery jsou v ní vykresleny
stříbrnou barvou v oválném červeném poli ovinutém zeleným
vavřínovým věncem. Tuto symboliku si podrželo i mladší pečetidlo,
na němž byla pouze mírně upravena poloha zkřížených seker. Také
zdejší rychtář měl už od počátku 18. století vlastní pečetní
typář zobrazující postavou archanděla s atributy spravedlnosti
– mečem v pravici a miskovými vážkami v levici.
Mluvící znamení je charakteristické pro tři známá pečetidla
Jelení, doložená od počátku 18. století. Na všech je vypodobněn
na trávníku vyskakující jelen (Hirschberg, Hirsch = jelen) a název
obce ve zkratce.
Vsi Stará a Nová Komora měly zpočátku společnou pečeť. Nesla
vyobrazení jehličnatého stromu vyrůstajícího z trávníku a
opis „DAS . DORF . KAMER“. Toto pečetidlo pak dále používala jen
Stará Komora, jejíž rychtář měl ještě vlastní typář s obvyklou
postavou Spravedlnosti. Nová Komora si ve 2. polovině 18. století pořídila
vlastní pečetidlo, na němž byla opět postava Spravedlnosti s mečem
a vážkami a legenda: „DER GEMEINDE NEIKAMER . IN . SIEGEL“.
Od počátku 18. století až do poloviny století následujícího používala
jediné pečetidlo Dlouhá Ves. Byl na něm vyobrazen z trávníku
rostoucí jehličnatý strom a legenda: „LANGEN DORFFER GERICHTS SIGIL“.
ZNAK OBCE
HOLČOVICE
Když zákon o obcích č. 367/90 Sb. umožnil získat vlastní znak a
prapor všem obcím, požádali o jejich udělení také představitelé
Holčovic. Nově vzniklé symboly však na původní znamení nijak
nenavázaly a naopak zvýraznily tradici zdejší lesní těžby. Znakem
obce se rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 10 z 15.
prosince 1998 stal v zeleném štítě pod stříbrnou pilovitou hlavou
zlatý kráčející kůň se stříbrnou hřívou a ocasem a černým
postrojem, táhnoucí na stříbrném řetězu tři klády přirozené
barvy, do nichž je zaťata stříbrná sekera se zlatým topůrkem. V patě
štítu je stříbrná kamenná hráz. Na obecním praporu se opakují
figury ze znaku, pouze kamennou hráz nahradil bílý pruh a byly vypuštěny
klády se sekerou.
PhDr.
Karel Müller
|
