|
PAMÁTKY
Nejvýznamnějším projevem
stavební kultury je lidová architektura, která v Holčovicích
nese všechny znaky východosudetského typu domu, jeho lokální
jesenické formy: jednotný chlévní nebo komoro-chlévní přízemní
dům obdélného složitého půdorysu s vysokou sedlovou střechou
(60°) krytou původně šindelem a od poloviny 19. století břidlicí,
s převážně roubenou obytnou a zděnou (kamennou) hospodářskou
částí. Obytná část je podsklepená s valenou klenbou, roubené
prostory mají trámové záklopové stropy, spojovací chodba s černou
kuchyní je pod jediným dymníkem a zděné prostory jsou zaklenuty.
Podkroví sloužilo jako seník a dřevěná světnička. Vysoký štít
svisle deštěný se středovou profilovanou římsou (u starších
objektů završený kabřincem s letopočtem) je ve spodní části
ukončený okapovou stříškou – podlomenicí, která chrání přízemí.
Průčelí člení tři okna, která jsou dvojitá, rámová, tabulková,
dvoukřídlá a s dřevěnou jednoduchou šambránou. Dveře jsou
vyřezávané, dvoukřídlé. Mnohokrát bylo součástí domu i dřevěné
zápraží.
Forma
dvora je v převážné míře jednostranná, u větších statků
paralelní, kde druhou stranu tvoří kamenná nebo deštěná stodola
obdélného půdorysu s vysokou sedlovou střechou. Použitý
materiál: dřevo a kámen, později cihla, vápenné omítky.
V Holčovicích
se dochovaly celé soubory lidové architektury a to především ve Spáleném
a Komoře, v ostatních částech obce pouze jednotlivé stavby.
Mezi nejzachovalejší patří chalupy číslo popisné 7, 21, 62, 75,
79, 87, 93, 98, 101, 106, 115, 116, 118, 122, 126, 174, 176, 186, 196,
206 a 209. Většina objektů lidové architektury byla postavena v 18.
a 19. století.
Dále
se v obci zachovaly i objekty nesoucí znaky tzv. vysokých stylů,
především baroka, empíru, klasicizmu, historizmu a secese, ale i
hodnotné objekty postavené v 1. polovině 20. století. Jedná se
o obytné domy (např. bytový dům W. Kellera čp. 42, kolem roku
1930), průmyslové stavby a objekty občanské vybavenosti.
V Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek jsou
zapsány tyto
objekty:
Farní
kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s areálem hřbitova
Jednolodní
barokní kostel postavený v letech 1773-74 podle návrhu krnovského
architekta Michaela Clementa je 30 m dlouhý, 12 m široký a 12,5 m
vysoký. K severovýchodní straně odsazeného kněžiště přiléhá
čtyřboká sakristie. Fasádu člení zdvojené lizény. Ze západního
průčelí vystupuje přibližně 30 m vysoká věž se zkosenými nárožími,
jejíž patro zabírá hudební kruchta, rozšířená pavlačí vyloženou
do lodi. Zakončená je jehlancovou střechou přecházející do
lucerny s makovicí. Věžní hodiny byly instalované roku 1847. Z dřívějších
čtyř zvonů se dochoval nejstarší a největší zvon Marie přenesený
sem z původního evangelického kostela. Ulil jej Adam Schraub roku
1607 a váží 468 kg. Na plášti pozdně renesančního zvonu najdeme
medailon Panny Marie s dítětem a rodový erb pořizovatele zvonu s nápisem
„IAROSLAVS SKRBENSKY
VON HRZISTIE
AVF GOTSCHDORF
VND MOCKER. GOTT IST MEIN
TROST, DER
MICH ERLOST“
(Jaroslav Skrbenský z Hříště na Hošťálkovech a Mokré. Bůh
je má útěcha, která mě spasí). Zbývající tři zvony z let
1851 a 1884 a taktéž 27 cínových píšťal varhan zabavily vojenské
úřady během první světové války.
Prostor
lodě je zaklenut pruskými klenbami mezi pasy. Fresky znázorňují
evangelisty sv. Matouše, Marka, Lukáše a Jana a v kněžišti je
zobrazeno předávání klíče od nebeské brány sv. Petru. Figurální
barevná okna nesou spodobnění církevních osobností. Na hlavním
oltáři je obraz Neposkvrněného Početí P. Marie, po pravé straně
jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla, levé krále Davida a Šalamouna.
Postranní oltáře jsou vyzdobeny obrazy neznámých autorů. Na levém
je vyobrazeno seslání ducha svatého a na pravém anděl s vyobrazením
holčovického kostela v minulosti. Nad oltářem je na zdi zavěšen
obraz Immaculaty nesený dvěma letícími anděly. Přízední
kazatelna je opatřena baldachýnem s barokní figurou sv. Jana. K zařízení
chrámu dále patří kalichová křtitelnice se sousoším Kristova křtu.
Vpravo u oltáře se nachází bohatě vyřezávaná „hraběcí“
lavice zdobená hraběcí korunkou. Varhany pořízené roku 1900 jsou
od firmy bratří Riegerů z Krnova a mají 108 píšťal.
Kolem
kostela ze rozprostírá areál hřbitova ohrazený kamennou zdí s
kovanou bránou, ke které vede široké kamenné schodiště.
Holčovice,
čp 44
Bývalá
evangelická fara, dnes sídlo Obecního úřadu, byla postavena v
letech 1785-86. Je to patrová stavba obdélného půdorysu s
mansardovou střechou z období pozdního baroka s prvky raného
klasicismu. Vnitřní dispozice je centrálně rozdělená chodbou,
vedoucí ke schodišti v zadní části budovy. Jedna z místností
v přízemí má valenou klenbu s lunetami, ostatní stropy jsou trámové,
v patře i ploché zdobené štukovými zrcadly a fabiony s odsazením.
Budova je částečně podsklepená sklípkem s valenou klenbou.
Fasáda je členěna lisénovými rámci bílé barvy na hrubé červené
omítce. Dveře jsou bohatě řezbářsky zdobené, dvojitá okna jsou v
šambránách s klenákem nahoře a uchy po stranách.
Horní
Holčovice, zvonice
Dřevěná
zvonice na čtvercovém půdorysu z 19. století převezená sem ze
zaniklé obce Adamov.
Holčovice,
čp. 5
Bývalý
zájezdní hostinec z 2. poloviny 18. století na starším kamenném
základu. Vysoký deštěný štít je zakončen kabřincem s makovicí,
fasáda kolem oken je zdobena štukovým dekorem. V interiéru se
dochoval rozlehlý sál s trámovým stropem a nad ním bývalé
hostinské pokoje. Z původně rozsáhlého areálu se dochovala ještě
kamenná ohradní zeď a kůlna.
Holčovice,
dům čp. 50
Empírová
rozlehlá zděná stavba s původními kovovými mřížemi v oknech,
vyřezávanými dveřmi a trámovými stropy či valenými klenbami s lunetami.
Plechové korouhvičky na střeše nesou letopočet 1810 a spodobnění
cechovního znamení původního majitele.
Komora,
chalupa čp. 13
Roubená
a zděná přízemní stavba na kamenné podezdívce jesenického typu
– jednotný dům s verandou v půdorysu z konce 18.
století. Dva sklepy s valenou klenbou vytesané do podloží.
Komora,
chalupa čp. 52
Roubená
přízemní stavba na kamenné podezdívce jesenického typu – jednotný
dům s obytným podkrovím z doby kolem roku 1800, upravená v roce
1864, kdy byly zatepleny štíty a komíny břidlicí.
Spálené,
chalupa čp. 105
Jednotný
zděný dům s kabřincem postavený roku 1797. Po pozdější
nevhodné úpravě na rekreační středisko mu byla v roce 1996 vrácena
téměř původní podoba.
Spálené,
chalupa čp. 112
Jednotný
jesenický přízemní dům s původní dispozicí datovaný na kabřinci
do roku 1798. Je zděný a zčásti roubený s barokní mříží v okně.
Pozornost
si ovšem zaslouží nejen tyto státem chráněné památky, ale i další
dochované stavby nebo jejich detaily, které jsou dokladem zdejší
architektury
(sluneční
hodiny na domě čp. 113).
PhDr.
Ľubica Mezerová, Mgr. Jiří Riezner
|
