HOLČOVICE

ideální dovolená 

pro rodiny  a pobyt v přírodě

 

 


 

DOMŮ 

UBYTOVÁNÍ

STRAVOVÁNÍ 

SPORTY, REKREACE

VÝLETY

CYKLOTURISTIKA

ZIMNÍ SPORTY

FOTOGALERIE

MAPY

HISTORIE

PAMÁTKY

ZNAK OBCE

POVĚSTI

GEOGRAFIE

PŘÍRODA

FIRMY

OBECNÍ ÚŘAD

zájmová sdružení

 


Jízdní řády

Internet

Infocentra

Telefonní seznam

Státní správa

Portál veřejné správy

Registr adres 

Euroskop.cz

PSČ v ČR

Mapy ČR

Krajský úřad

 




Města, obce on-line

Svaz měst a obcí ČR

vyhledávač " SEZNAM "

vyhledávač " ATLAS "

vyhledávač " LUPA "

vyhledávač " NAJDI TO "

   PAMÁTKY



Nejvýznamnějším projevem stavební kultury je lidová architektura, která v Holčovicích nese všechny znaky východosudetského typu domu, jeho lokální jesenické formy: jednotný chlévní nebo komoro-chlévní přízemní dům obdélného složitého půdorysu s vysokou sedlovou střechou (60°) krytou původně šindelem a od poloviny 19. století břidlicí, s převážně roubenou obytnou a zděnou (kamennou) hospodářskou částí. Obytná část je podsklepená s valenou klenbou, roubené prostory mají trámové záklopové stropy, spojovací chodba s černou kuchyní je pod jediným dymníkem a zděné prostory jsou zaklenuty. Podkroví sloužilo jako seník a dřevěná světnička. Vysoký štít svisle deštěný se středovou profilovanou římsou (u starších objektů završený kabřincem s letopočtem) je ve spodní části ukončený okapovou stříškou – podlomenicí, která chrání přízemí. Průčelí člení tři okna, která jsou dvojitá, rámová, tabulková, dvoukřídlá a s dřevěnou jednoduchou šambránou. Dveře jsou vyřezávané, dvoukřídlé. Mnohokrát bylo součástí domu i dřevěné zápraží.

Forma dvora je v převážné míře jednostranná, u větších statků paralelní, kde druhou stranu tvoří kamenná nebo deštěná stodola obdélného půdorysu s vysokou sedlovou střechou. Použitý materiál: dřevo a kámen, později cihla, vápenné omítky.

V Holčovicích se dochovaly celé soubory lidové architektury a to především ve Spáleném a Komoře, v ostatních částech obce pouze jednotlivé stavby. Mezi nejzachovalejší patří chalupy číslo popisné 7, 21, 62, 75, 79, 87, 93, 98, 101, 106, 115, 116, 118, 122, 126, 174, 176, 186, 196, 206 a 209. Většina objektů lidové architektury byla postavena v 18. a 19. století.

Dále se v obci zachovaly i objekty nesoucí znaky tzv. vysokých stylů, především baroka, empíru, klasicizmu, historizmu a secese, ale i hodnotné objekty postavené v 1. polovině 20. století. Jedná se o obytné domy (např. bytový dům W. Kellera čp. 42, kolem roku 1930), průmyslové stavby a objekty občanské vybavenosti.



   V Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek jsou 

   zapsány tyto objekty: 



Farní kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s areálem hřbitova

Jednolodní barokní kostel postavený v letech 1773-74 podle návrhu krnovského architekta Michaela Clementa je 30 m dlouhý, 12 m široký a 12,5 m vysoký. K severovýchodní straně odsazeného kněžiště přiléhá čtyřboká sakristie. Fasádu člení zdvojené lizény. Ze západního průčelí vystupuje přibližně 30 m vysoká věž se zkosenými nárožími, jejíž patro zabírá hudební kruchta, rozšířená pavlačí vyloženou do lodi. Zakončená je jehlancovou střechou přecházející do lucerny s makovicí. Věžní hodiny byly instalované roku 1847. Z dřívějších čtyř zvonů se dochoval nejstarší a největší zvon Marie přenesený sem z původního evangelického kostela. Ulil jej Adam Schraub roku 1607 a váží 468 kg. Na plášti pozdně renesančního zvonu najdeme medailon Panny Marie s dítětem a rodový erb pořizovatele zvonu s nápisem „IAROSLAVS  SKRBENSKY  VON  HRZISTIE  AVF  GOTSCHDORF  VND  MOCKER. GOTT  IST  MEIN  TROST,  DER  MICH  ERLOST“ (Jaroslav Skrbenský z Hříště na Hošťálkovech a Mokré. Bůh je má útěcha, která mě spasí). Zbývající tři zvony z let 1851 a 1884 a taktéž 27 cínových píšťal varhan zabavily vojenské úřady během první světové války.

Prostor lodě je zaklenut pruskými klenbami mezi pasy. Fresky znázorňují evangelisty sv. Matouše, Marka, Lukáše a Jana a v kněžišti je zobrazeno předávání klíče od nebeské brány sv. Petru. Figurální barevná okna nesou spodobnění církevních osobností. Na hlavním oltáři je obraz Neposkvrněného Početí P. Marie, po pravé straně jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla, levé krále Davida a Šalamouna. Postranní oltáře jsou vyzdobeny obrazy neznámých autorů. Na levém je vyobrazeno seslání ducha svatého a na pravém anděl s vyobrazením holčovického kostela v minulosti. Nad oltářem je na zdi zavěšen obraz Immaculaty nesený dvěma letícími anděly. Přízední kazatelna je opatřena baldachýnem s barokní figurou sv. Jana. K zařízení chrámu dále patří kalichová křtitelnice se sousoším Kristova křtu. Vpravo u oltáře se nachází bohatě vyřezávaná „hraběcí“ lavice zdobená hraběcí korunkou. Varhany pořízené roku 1900 jsou od firmy bratří Riegerů z Krnova a mají 108 píšťal. 

Kolem kostela ze rozprostírá areál hřbitova ohrazený kamennou zdí s kovanou bránou, ke které vede široké kamenné schodiště.


Holčovice, čp 44

Bývalá evangelická fara, dnes sídlo Obecního úřadu, byla postavena v letech 1785-86. Je to patrová stavba obdélného půdorysu s mansardovou střechou z období pozdního baroka s prvky raného klasicismu. Vnitřní dispozice je centrálně rozdělená chodbou, vedoucí ke schodišti v zadní části budovy. Jedna z místností v přízemí má valenou klenbu s lunetami, ostatní stropy jsou trámové, v patře i ploché zdobené štukovými zrcadly a fabiony s odsazením. Budova je částečně podsklepená sklípkem s valenou klenbou. Fasáda je členěna lisénovými rámci bílé barvy na hrubé červené omítce. Dveře jsou bohatě řezbářsky zdobené, dvojitá okna jsou v šambránách s klenákem nahoře a uchy po stranách.


Horní Holčovice, zvonice

Dřevěná zvonice na čtvercovém půdorysu z 19. století převezená sem ze zaniklé obce Adamov.


Holčovice, čp. 5

Bývalý zájezdní hostinec z 2. poloviny 18. století na starším kamenném základu. Vysoký deštěný štít je zakončen kabřincem s makovicí, fasáda kolem oken je zdobena štukovým dekorem. V interiéru se dochoval rozlehlý sál s trámovým stropem a nad ním bývalé hostinské pokoje. Z původně rozsáhlého areálu se dochovala ještě kamenná ohradní zeď a kůlna.


Holčovice, dům čp. 50

Empírová rozlehlá zděná stavba s původními kovovými mřížemi v oknech, vyřezávanými dveřmi a trámovými stropy či valenými klenbami s lunetami. Plechové korouhvičky na střeše nesou letopočet 1810 a spodobnění cechovního znamení původního majitele.


Komora, chalupa čp. 13

Roubená a zděná přízemní stavba na kamenné podezdívce jesenického typu – jednotný dům s verandou v půdorysu z konce 18. století. Dva sklepy s valenou klenbou vytesané do podloží.


Komora, chalupa čp. 52

Roubená přízemní stavba na kamenné podezdívce jesenického typu – jednotný dům s obytným podkrovím z doby kolem roku 1800, upravená v roce 1864, kdy byly zatepleny štíty a komíny břidlicí.


Spálené, chalupa čp. 105

Jednotný zděný dům s kabřincem postavený roku 1797. Po pozdější nevhodné úpravě na rekreační středisko mu byla v roce 1996 vrácena téměř původní podoba.


Spálené, chalupa čp. 112

Jednotný jesenický přízemní dům s původní dispozicí datovaný na kabřinci do roku 1798. Je zděný a zčásti roubený s barokní mříží v okně.



Pozornost si ovšem zaslouží nejen tyto státem chráněné památky, ale i další dochované stavby nebo jejich detaily, které jsou dokladem zdejší architektury 

(sluneční hodiny na domě čp. 113).

 PhDr. Ľubica Mezerová, Mgr. Jiří Riezner 


  Webmaster: Ivo Dokoupil, 2003

Oficiální stránky obce Holčovice