|
GEOGRAFIE
Poloha
Obec Holčovice se nachází v Moravskoslezském kraji na území
historického Slezska, 23 km severozápadně od Krnova. Zeměpisná
poloha středu Holčovic je 50° 09' severní šířky a 17° 29' východní
délky.
Správní území obce má celkovou rozlohu 40,6098 km2 a skládá se z šesti
místních částí: Holčovice, Hejnov, Spálené, Komora, Jelení a
Dlouhá Ves.
Nejvyšším místem
katastrálního území je vrchol Končina (887,9 m n. m.) na hranici s
Heřmanovicemi a nejníže leží hladina Opavice v místě, kde
tok opouští Hejnov (440 m n. m). Na katastru obce překonává
Opavice výškový rozdíl 98 m.
Hlavní komunikací je silnice Město Albrechtice – Heřmanovice č.
II/453, z níž v dolním konci Holčovic odbočuje silnice č.
II/452 vedoucí přes Jelení do Karlovic.
Geologie
a geomorfologie
Celé území
je budováno prvohorními horninami starými přibližně 325 až 350
milionů let. Střídají se zde droby, prachovce a břidlice. Západní
část Holčovicka tvoří cca 1500-2000 m mocné andělskohorské
vrstvy (spodní karbon/tournai - svrchní devon/famen). Geologickým
podkladem východní poloviny katastru je hornobenešovské souvrství
(spodní karbon/visé).
Souvrství
sedimentů bylo zvrásněno od západu na východ při variské
(hercynské) orogenezi a foliace hornin je ukloněna převážně k SV
až V. Teprve ve třetihorách byla celá oblast vyzdvižena a saxonskou
tektonikou rozlámána. Oblast je tak tvořena zlomovými krami ukloněnými
k jihovýchodu se zbytky kryogenně přemodelovaného zarovnaného
povrchu ve vrcholových částech. Pravoúhle uspořádaná hluboce zařezaná
údolí jsou založena převážně na zlomech a poruchách v SZ-JV
a SV-JZ směru.
Údolní nivy
a úpatí svahů kryjí kvartérní fluviální a deluviální hlinitopísčité
či hlinitokamenité sedimenty.
Katastr Holčovic
leží ve dvou geomorfologických jednotkách, které jsou součástí
provincie Česká vysočina. První celek - Zlatohorská vrchovina –
je zde zastoupen okrsky Holčovická vrchovina a Artmanovská hornatina
a zabírá jeho převážnou většinu. Jihovýchodní část náleží
k Nízkému Jeseníku a jeho okrsku Krasovská vrchovina, jehož nejvyšším
bodem je Bedřichova hora (745 m n. m.) ležící jižně od Dlouhé
Vsi.
Půdy
Půdy jsou tu
spíše mělké, štěrkovité až kamenité a lehké až středně těžké.
K nejrozšířenějším půdním typům zde patří hnědé půdy kyselé
až velmi kyselé a jejich slabě oglejené formy, v údolních nivách
půdy glejové. Vhodné jsou pro pěstování brambor, méně náročných
obilovin, pro trvalé travní porosty a mohou být velmi dobrými lesními
stanovišti.
Podnebí
Holčovicko leží
v chladné oblasti, která má krátké, mírně chladné a vlhké léto
a dlouhou zimu s dlouho trvající sněhovou pokrývkou.
Průměrná roční
teplota se zde pohybuje mezi 5 až 7 °C a klesá se stoupající nadmořskou
výškou. Na nedaleké meteorologické stanici v Heřmanovicích (625 m
n. m.) bylo naměřeno 5,8°C a na stanici Město Albrechtice-Žáry
(483 m) 7,7°C. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy se průměrné
měsíční teploty nacházejí mezi -3 až -4°C a nejteplejší je červenec
(15 až 16°C).
Průměrný roční
úhrn srážek činí 800 až 1000 mm (Heřmanovice - 978 mm, Město
Albrechtice-Žáry - 740 mm). Nejvíce srážek bývá v červenci
a nejméně v prosinci, lednu a únoru.
Vodstvo
Celý katastr
Holčovic náleží do úmoří Baltského moře, přičemž jeho většina
leží v povodí řeky Opavice (dříve nazývané Zlatá Opavice,
německy Goldoppa), která přijímá zprava Ptačí potok a Tisovou a
zleva Komorský potok. Její dlouhodobý průtok měřený nad Spáleným
je 0,23 m3.s-1.
Východní
část Dlouhé Vsi odvodňuje Kobylí potok (přítok Opavice) a jižní
část katastru (okolí Jelení) potok Kobylka, který se v Karlovicích
vlévá do řeky Opavy.
Mgr. Jiří
Riezner
|
